Obaly jsou všude kolem nás, proto je většinou už ani nevnímáme. Každý se přitom může sám jednoduše přesvědčit, co vše se dnes prodává balené. Stačí se jen na tuto skutečnost pozorněji zaměřit při nákupu potravin, ať už v samotném supermarketu, nebo až posléze doma. V nejrůznějších obalech jsou nápoje, šunky, maso, trvanlivé pečivo, sýry, čím dál častěji i zelenina a ovoce. Právě sektor potravinářství patří mezi největší odběratele společností podnikajících v byznysu s obaly a potvrzují to i samotní výrobci.

"Mezi naše největší klienty patří nadnárodní obchodní řetězce, tuzemští i zahraniční, i zákazníci z potravinářského výrobního či obchodního segmentu, fastfoody, řetězce rychlého občerstvení, výrobny potravin, pekárny, čerpací stanice, ale i významní zemědělští výrobci a dodavatelé působící na českém, slovenském i zahraničním trhu," vyjmenovává odběratelské segmenty vedoucí prodeje Ivana Šumpelová ze společnosti Dekos R. Jak Šumpelová podotýká, jejich aktuální nabídka čítá více než tři tisíce výrobků, které mají skladem. Neomezují se přitom jen na průmyslově vyráběné obaly. "Naší specialitou jsou taktéž obaly vyráběné na základě konkrétního požadavku zákazníka, ať se to týká speciálních konstrukčních řešení nebo individuálních požadavků potisku," dodává.

Obaly musí udržet potraviny čerstvé a nepoškozené při celém zdlouhavém distribučním kolečku. Ale nejen je, zabalit se v dnešní globalizované ekonomice musí vše, co cestuje delší vzdálenost − od malé tuby se zubní pastou po velké autodíly. Velice důležitá je proto v obalovém průmyslu i samotná logistika.

85 %

V Česku se nejvíce recyklují papírové obaly (85 procent), sklo (77 procent), plasty (67 procent), kovy (60 procent). Nápojových kartonů se naopak zrecykluje pouhých 24 procent z celkového počtu vyhozených obalů.

Vyhozené nevratné obaly tvoří:
◼ plasty 22 %
◼ papír 42 %
◼ sklo 18 %

Zdroj: Eko–kom

"Vozíme prázdné a lehké obaly, proto nepotřebujeme žádné speciální kamiony. Musíme ale dávat pozor na venkovní teplotu, která nám třeba v létě dělá starosti. Obaly nesmí být vystavené přímému slunečnímu záření, protože vzniká takzvaný skleníkový efekt a obaly se pak mohou zdeformovat," vysvětluje Alena Holá ze společnosti Acti Pack, mezi jejichž klienty patří zejména velcí výrobci kosmetiky, jako jsou L'Oréal, Johnson & Johnson nebo Manufaktura. "Velkou prioritou je pro nás v logistice i zodpovědnost k životnímu prostředí. Snažíme se plánovat naši výrobu s ostatními dceřinými společnostmi tak, abychom byli co nejblíže ke koncovému zákazníkovi, zbytečně nepřeváželi zboží sem a tam a nezvyšovali tak uhlíkovou stopu," upozornila Holá.

Obaly šetrnější k životnímu prostředí

Právě sílící tlaky na ekologičtější výrobu i nakládání s obaly je podle oslovených výrobců tím nejdůležitějším trendem v obalovém průmyslu. Důvodem je především skutečnost, že velká část obalů je v dnešní době na jednorázové použití. Respektive k nim tak přistupují spotřebitelé. To se ovšem pomalu začíná měnit a samotní výrobci obalů jsou si tohoto trendu vědomi. Přicházejí tak s novými a neotřelými nápady.

"Zodpovědnost vůči životnímu prostředí je nedílnou součástí naší firemní filozofie. Proto nabídku neustále rozšiřujeme o obaly nejen z recyklovatelných, ale především z kompostovatelných materiálů s minimálním dopadem na životní prostředí," nastiňuje Ivana Šumpelová z Dekos R, jak vznikl jejich koncept kompostovacích zařízení GreenGood.

"Díky naší nové unikátní technologii dokážeme přeměnit na organický substrát spolu s gastroodpadem také veškeré kompostovatelné obaly. Myšlenka uzavřeného cyklu spočívá v nadrcení použitých kompostovatelných obalů v drtiči a v následném zpracování společně s bioodpadem v GreenGood kompostéru. Vzniklý kompost se poté vrací do půdy a tím se kruh uzavírá. Kompostovatelné obaly tedy nekončí na skládce nebo nevhodně smíchané s recyklovatelnými obaly," vysvětluje Šumpelová.

Právě sílící tlaky na ekologičtější výrobu i nakládání s obaly je podle oslovených výrobců tím nejdůležitějším trendem v obalovém průmyslu.
Právě sílící tlaky na ekologičtější výrobu i nakládání s obaly je podle oslovených výrobců tím nejdůležitějším trendem v obalovém průmyslu.
Foto: archiv HN

Další cestou, jak se snaží firmy i výrobci popasovat s rostoucími nároky na trvale udržitelný rozvoj, je zálohování plastových obalů, zejména pak PET lahví. "V Česku intenzivně bojujeme s volně pohozenými plasty v přírodě, z čehož je velké procento tvořeno právě PET lahvemi. Zálohování by tento problém vyřešilo. Záloha jako taková je perfektní nástroj, jak přimět spotřebitele, aby to, co si nakoupí, vrátil zpátky do systému. A je to tím, že je zákazník finančně motivovaný," uvádí Ivana Hekerle z Institutu cirkulární ekonomie, který se zabývá zefektivněním nakládání s odpady.

Zálohování plastových lahví už zavedli v mnoha okolních evropských státech, v Německu, Dánsku, Estonsku či Nizozemsku. Od roku 2022 pak zálohový systém zavede i Slovensko. V Česku se o plošném zálohování PET lahví zatím neuvažuje, testovat ale tento proces začal například on-line prodejce Košík.cz ve spolupráci s Mattoni.

Obaly z recyklátů

Ekologické trendy se projevují také ve využívání stále většího počtu recyklovaného materiálu. "Snažili jsme zavčas zareagovat a docílit tak co nejšetrnějšího nakládání s plastovými obaly a jejich následnou recyklací. Naštěstí PET materiál je z celkového pohledu nejlépe recyklovatelný materiál a my jsme se tomuto trendu přizpůsobili. Umíme vyrábět obaly z recyklátů a jsme v úzkém kontaktu s univerzitami a výzkumnými ústavy, které se touto problematikou dlouhodobě zaobírají," popisuje Alena Holá ze společnosti Acti Pack.

Zálohování obalů by přitom vedlo i ke zvýšení míry recyklace. Ačkoliv totiž Češi patří mezi jedničky v třídění plastů, téměř polovina jich končí ve spalovnách nebo skládkách. Na vině je přitom špatně nastavená legislativa, kdy se nevyplatí obaly recyklovat. "V roce 2025 budou muset výrobci při výrobě PET obalů použít 25 procent recyklátů. Když jste výrobce a zjistíte, že už se k materiálům dostanete velmi komplikovaně, protože nabídka je omezená, budete materiál složitě získávat ze zahraničí. Proč tedy neumožnit vrátit výrobcům nápojů jejich lahve zpět ve formě, která je použitelná pro následnou recyklaci do nových obalů," vyjmenovala důvody Ivana Hekerle. V Česku však není podle ministerstva životního prostředí celoplošné zavedení zálohovatelných obalů na pořadu dne.

Iniciativa je tak prozatím na straně podnikatelů. Výrobci však současně varují před přílišným démonizováním obalů. "Plastové materiály nejsou vůbec špatné, ale pokud se k nim zákazník nechová s respektem a odpovědností, mohou samozřejmě znečišťovat planetu. Jsem nesmírně ráda, že se rozvíjí následná recyklace nejen v Evropě, ale i v rozvojových zemích, protože především tam je hlavní problém v odpovědnosti k obalům. Věřím, že toto téma budeme do budoucna řešit všichni společně. Nejenom my výrobci, ale i konečný uživatel se musí k tomuto problému postavit čelem," podotkla Alena Holá.

Ekologie bude v obalovém průmyslu hrát prim i v dalších letech. "Budoucnost obalového průmyslu v Česku a zahraničí vidíme ve větším využití ekologických a kompostovatelných materiálů při výrobě a následně větším používání těchto obalů ve spotřebitelském segmentu. Největší výzvou pro nás všechny je samozřejmě jejich správná likvidace s co nejmenším dopadem na životní prostředí," uzavírá Ivana Šumpelová z Dekos R.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Obaly a polygrafie.