Je chytřejší než pes, má paměť jako slon a dokáže být pěkně lstivé a mazané. Také je ale velice hravé, přítulné, a pokud si ho pořídíte jako domácího mazlíčka, nemusíte mít obavy, že byste někde nebyli středem pozornosti. Naopak. Prase na vodítku nebo v zimě se procházející městem, navlečené do pestrého svetříku, zaručeně vzbudí pozornost.

S vůní svého majitele

Až vám někdo řekne "ty jsi ale prase", můžete oponovat, že prasátko je naopak velmi čistotné. "V oblasti hygieny s nimi není žádný problém. Naučí se ji rychleji než pes a konat potřebu na kočičí záchod zvládají už pár dní po příchodu do nového domova. Jakmile s nimi začnou majitelé chodit ven, přestávají používat kočičí záchod a venčí se jen venku. Dokonce i na zahradě mají svá místa, takže jejich majitelům ubývá práce s procházením zahrady a úklidem hromádek tak, jak je to u psů nebo koček," říká Martina Katzerová, předsedkyně Českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti, a dodává: "Oproti psům nejsou cítit, a to ani když zmoknou. Prasátka chovaná v bytech zpravidla voní parfémem svých majitelů nebo aviváží z peřin."

Sourozenci mohou být váhově velmi rozdílní

Než se ale odhodláte k jeho nákupu, zbystřete. Nikdo vám totiž nezaručí, že miniprasátko bude v dospělosti skutečně mini a stokilového pašíka v panelákovém bytě jistě mít nechcete. "Setkáváme se s tím, že sourozenci z jednoho vrhu mají v dospělosti, tedy ve třech letech, rozdílnou váhu. Jeden má 80, druhý 120 a třetí 150 kilogramů," vyvrací Katzerová slova prodejců prasátek, kteří slibují, že to vaše určitě nevyroste. Počítat musíte i s jejich specifickou povahou, která nebude vyhovovat každému. S prasátkem totiž musíte jednat jako rovný s rovným, nikdy se vám nepodřídí. "Za těch 15 let, co se jimi intenzivně zabývám, mě nepřestávají překvapovat svou nesmírnou inteligencí a hlavně tím, jak ji bravurně používají téměř výhradně ve svůj prospěch. Jsou nám lidem ze všech zvířat nejpodobnější. Winston Churchill musel mít prase, když řekl, že psi k nám oddaně vzhlížejí, kočky na nás hledí svrchu, ale prasata na nás pohlížejí jako na sobě rovné," trefně shrnuje povahu prasátek Martina Katzerová.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Život se zvířaty.