Jak ušetřit díky slunci?

Vyplatí se to? A co by to vůbec obnášelo? Dvě základní otázky, které si logicky položí každý, kdo uvažuje o firemní fotovoltaice.

K firemní fotovoltaice vedou dvě cesty: s dotační podporou, která může být zdlouhavější, a bez dotace. Ta bývá díky menší administrativě rychlejší. Smysl a svoje "místo na slunci" rozhodně mají obě. Pomalejší cestu, tedy tu s dotací, je vhodné zvolit v případě, kdy se jedná o větší elektrárnu, případně větší elektrárnu kombinovanou s bateriovým úložištěm. Tam bývá investice poměrně vysoká a dotační podpora v rámci programů OP PIK obvykle představuje podstatnou finanční úlevu. Nevýhodou se může jevit související administrativa a časové prostoje.

Řadě firem však vzhledem k jejich velikosti a charakteru postačí menší fotovoltaika bez baterií. A ta se dá zvládnout i bez dotace. Papírování je minimum, instalace je rychlá, a firma tak může díky vlastní energii začít šetřit v řádu několika měsíců. Rychlé úspory pak svým způsobem kompenzují to, že se k investici nevyužije dotace.

Pro koho?

Systémy bez baterií jsou nejvýhodnější pro podniky s každodenním provozem, kde je trvale vysoká spotřeba elektřiny, a kde tudíž vyrobená energie najde okamžité uplatnění. Příkladem mohou být nejrůznější průmyslové podniky, výrobny, mrazírny, chlazené skladové prostory nebo běžné administrativní budovy, které je nutné klimatizovat. Právě s chlazením se fotovoltaika dokonale doplňuje. V horkých slunečných dnech, kdy se musí chladit nejintenzivněji, totiž vyrábí nejvíc energie.

Výhody menší sestavy

U elektráren do instalovaného výkonu 20 kWp je výhodou minimální administrativní zátěž, v tomto případě totiž není nutné vyřizovat stavební povolení. Menší sestava navíc nevyžaduje ani licenci na výrobu elektřiny. U větší už je tato licence nutná, nicméně jedná se jen o několik administrativních úkonů, které za klienta vyřídí instalační firma. Dokonce není nutné mít v podniku ani takzvanou odpovědnou osobu, která má řízení elektrárny na starosti (na rozdíl od větších elektráren nad 20 kWp instalovaného výkonu).

Kolik se dá s fotovoltaikou reálně ušetřit?

Úspora může u větší sestavy dosahovat až 80 tisíc korun ročně. Je to jednoduchý výpočet, který zohledňuje současnou cenu elektřiny (cca 4,50 Kč bez DPH za 1 kWh), množství energie, které vyrobí elektrárna o velikosti 20 kWp (v ČR typicky 20 MWh ročně), a pak to, kolik jí daný podnik doopravdy využije. Trik je v tom navrhnout takovou sestavu, aby se zužitkovalo maximum toho, co fotovoltaika vyrobí.

Elektrárna o výkonu 20 kWp představuje ideální řešení pro společnosti s denním provozem a roční spotřebou kolem 50 MWh a víc. Nejefektivnější totiž bývá sestava, jejíž výroba pokrývá zhruba třetinu celkové spotřeby podniku. Pak téměř nedochází k přetokům do sítě.

Na jakou střechu fotovoltaiku umístit?

K instalaci lze využít jak rovnou, tak šikmou střechu. Podstatná je její orientace na jižní, eventuálně jihovýchodní nebo jihozápadní stranu. U šikmé střechy postačí k instalaci 30panelové elektrárny plocha o velikosti 60 metrů čtverečních, v případě rovné střechy je na stejný počet panelů potřeba 120 metrů čtverečních.

Jak dlouho trvá pořízení?

Vše může být otázkou několika měsíců. Pokud společnost zadá objednávku během podzimu, může mít na jaře nainstalováno i zapojeno, takže v příštím roce stihne celou hlavní sezonu a může dosáhnout zmíněných úspor.

Specifikum projektu − prodej elektřiny nájemci

Na rozdíl od většiny firemních realizací, kde se řeší pouze zdroj energie pro danou společnost, tato instalace měla jedno podstatné specifikum. INTE-KÄRCHER totiž část nemovitosti pronajímá jiné společnosti a na doporučení instalační firmy se majitel rozhodl uzpůsobit sestavu tomu, aby část vyrobené energie mohl dodávat nájemci. Je to strategie výhodná pro obě strany. Nájemce bude mít zelenou elektřinu za cenu té, kterou odebírá běžně ze sítě. A INTE-KÄRCHER si prodejem elektřiny za tržní cenu urychlí návratnost své investice.

"Aby bylo možné dodávat elektřinu z fotovoltaiky nájemci, bylo nutné sloučit dvě odběrná místa, do té doby samostatná. Zároveň bylo třeba vyřešit také podružné měření pro dva spotřebitele a upravit podle těchto změn elektrosloupek," říká Jaroslav Šuvarský, jednatel S-Power Energies.

Vzhledem k velikosti elektrárny nebylo třeba žádat o stavební povolení. Společnost potřebuje pouze licenci ERÚ a průběžně bude muset posílat výkaz o výrobě na OTE, tedy operátora trhu s elektřinou.

Úspora 80 tisíc ročně, případně i víc

Pokud by firma pouze spotřebovávala vlastní zelenou energii, ušetřila by díky fotovoltaice až třetinu svých dosavadních nákladů na elektřinu, tedy zhruba 75 až 80 tisíc korun ročně. Díky prodeji elektřiny nájemci však bude tato úspora velmi pravděpodobně ještě vyšší.

"Jakmile se fotovoltaika zprovozní, může majitel elektřinu na základě licence na výrobu elektrické energie dodávat nájemci. Výroba ho nic nestojí, navíc k ceně nemusí připočítávat cenu za distribuci, protože distribuční soustava se v tomto případě nevyužívá. Celková cena tak představuje příjem majitele a její výši si obě smluvní strany stanoví dohodou. Majiteli se výrazně urychlí návratnost investice a nájemce celá věc ovlivní jenom tak, že vedle klasické energie využije podstatnou měrou i tu zelenou," vysvětluje Jaroslav Šuvarský.

Společnost bude moci začít takto využívat svou elektrárnu hned po jejím připojení k síti, což by mělo být vyřešeno zpravidla během čtyř týdnů od instalace. Část nákladů se tak firmě vrátí ještě v letošní sezoně. Celá investice by se podniku podle propočtů měla vrátit zhruba za sedm let, a pokud cena elektřiny dál poroste, ještě rychleji. Životnost fotovoltaiky je přitom několik desetiletí.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.