První čtení novel dvou důležitých energetických zákonů zařadila Poslanecká sněmovna na program své 62. schůze, která byla zahájena zhruba před měsícem, 20. října 2020.

V případě energetického zákona se projednávaná novela týká především ochrany spotřebitelů, jejím cílem je také omezit působnost takzvaných energetických šmejdů, kteří nabízejí lidem zdánlivě výhodné smlouvy na dodávku elektřiny a plynu, zatímco skutečnost bývá zcela opačná. Jako nový druh podnikání v energetice zavádí zprostředkovatelskou činnost, kdy nový registr zprostředkovatelů, který povede Energetický regulační úřad (ERÚ), má pomoci energetický trh očistit. Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu průmyslu a cestovního ruchu, novela obsahuje celou řadu ustanovení, po nichž lidé již několik let volají. "Jedná se například o zákaz smluv na dobu určitou, které trvají déle než 36 měsíců, nové možnosti pro odstoupení od smluv uzavřených po telefonu bez sankcí, zákaz smluvních pokut u souvisejících smluv, omezení plných mocí a mnohé další."

Hlavně přiměřeně…

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) má určit tempo jejich rozvoje a také se vypořádat s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik. "Pro oblast obnovitelných zdrojů energie jde o zásadní legislativu tohoto desetiletí," soudí Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Kromě obnovitelných zdrojů energie spadá mezi podporované zdroje také vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), biometan a druhotné zdroje.

Novela snižuje podporu pro solární zdroje, zatímco u ostatních zdrojů ji drží na průměru požadovaném Evropskou komisí. Z novely ovšem "vypadla" pravidla pro záruky původu na biometan a chybí také ustanovení pro podporu komunitní energetiky. Jejich zavedení nicméně požaduje směrnice o podporovaných zdrojích RED II a termín pro transpozici směrnice je již příští rok v červnu. Novela rovněž obsahuje požadovanou kontrolu takzvané překompenzace, tedy slučitelnosti podpory energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů energie s vnitřním trhem Evropské unie. Podle novely bude ziskovost podporovaných elektráren posuzována přes takzvané vnitřní výnosové procento (IRR).

Podpora čistých zdrojů bude v budoucnu vyplácena formou zelených bonusů, kdy stát bude v podstatě dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou. Výši bonusu pak bude pro každý rok stanovovat ERÚ.

Rozdílný metr

Po přijetí novely budou uplatněna pravidla soutěžení podpory pro zdroje středního a většího rozsahu ve speciálních aukcích, což rovněž odpovídá pravidlům RED II.

Komora OZE vládní návrhy vítá, i když k nim vznesla některé připomínky. Například ke snaze vypořádat se s případnou nepřiměřenou ziskovostí projektů OZE z minulosti. Považuje za nespravedlivé, že je stanovení vnitřních výnosových procent (IRR) navrhováno v rozdílné výši pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. "Jako zástupci podnikatelů v čisté energetice se obáváme, že navržená podoba s rozdílným IRR bude pro stát enormně administrativně a procesně náročná, nepřinese očekávané snížení nákladů a nepostihne například přeprodané projekty," zdůvodňuje postoj komory její předseda Štěpán Chalupa.

V době uzávěrky tohoto textu nebylo známo, kolik z bodů programu skutečně dokáže sněmovna projednat. Na ty energetické se nemusí dostat − což by bylo velmi nepříjemné i vzhledem k našim evropským závazkům − i proto, že také práci poslanců poznamenává epidemie covidu-19. Obě novely přitom nejsou nijak "třeskuté".

Revoluce potřebuje zákony

V energetice se nakupila řada problémů, které vyžadují legislativní řešení. V sektoru se hovoří o "revoluci", o zásadní změně celého fungování, decentralizaci, nových technologiích, novém postavení spotřebitelů i dodavatelů apod. Ministerstvo průmyslu a obchodu už proto několik let připravuje zcela nový energetický zákon, což je úkol téměř "nadlidský", a to jak vzhledem k rozsahu problematiky, tak k rozdílným názorům na směřování energetiky.

V současné době je v připomínkovém řízení věcný záměr energetického zákona s dlouhým názvem (zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů). Přes stále probíhající novely je jasné, že už je třeba ho zcela nově formulovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí některé základní změny, které zákon podchytí, například významný posun v kumulaci rolí fyzických a právnických osob. Zákazník tak může být v jednom okamžiku výrobcem, provozovatelem zařízení na ukládání energie, poskytovatelem flexibility a současně dodávat elektřinu jinému zákazníkovi. Všechny tyto role pak může i nemusí činit jako osoba nepodnikající nebo podnikající.

Nová právní úprava podle MPO zavede mimo jiné databázi energetických zařízení a subjektů provozujících tato zařízení, dále takzvaný institut aktivního zákazníka nebo takzvané energetické společenství, které pro své členy nebo společníky bude oprávněno vyrábět a dodávat elektřinu nebo zajišťovat dodávku elektřiny nakoupené od jiných účastníků trhu. Místo pojmu spotřebitel věcný návrh zákona používá pojem zákazník v domácnosti. Ministerstvo slibuje, že nový zákon rozšíří také o ochranu zákazníků.

Energetika směřuje k decentralizaci, což se musí v novém zákoně odrazit. Například rozdělením distribučních soustav podle jejich charakteru. V elektroenergetice se zavádí tři typy distribučních soustav na základě jejich rozdílného charakteru: regionální, lokální a uzavřené. V plynárenství pak dva typy: regionální a lokální. Zákon má poprvé řešit také akumulaci a agregaci.

"Nový energetický zákon dá jasná pravidla pro fungování trhu a všech jeho účastníků ve 21. století. Jeho přípravu bychom chtěli dokončit do poloviny roku 2021. V některých oblastech, jako je například ukládání energie, energetická společenství nebo sector coupling, zatím nemáme detailně nastavená pravidla a čeká nás další diskuse s odbornou veřejností," řekl René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku v diskusi na platformě IEC, která proběhla v Ostravě za účasti velkých energetických společností.

"Změny chování zákazníků i energetických hráčů se nutně musí projevit v legislativě. Pandemie dodává procesu digitalizace nový náboj a bylo by vhodné poučení z krizového vývoje nyní přenést do nové legislativy," potvrdil Tomáš Varcop, předseda představenstva a CEO innogy Česká republika a CEO innogy Energie.

Pokud jde o "velký" energetický zákon, dá se spíš očekávat, že bude projednáván a schvalován až po příštích parlamentních volbách.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.