Elektroauta. Ještě před pár lety poměrně drahý technologický výstřelek pro pár ekologicky smýšlejících jedinců, v současné době jedno z hlavních témat hovorů jak v nejvyšších patrech politiky, tak i mezi přáteli v hospodě. Důvodů je hned několik, tím hlavním je především v létě oznámený plán Evropské komise na omezení produkce emisí. Diskutovaným bodem se stala zejména myšlenka na konec výroby benzinových a naftových motorů do roku 2035 a přechod právě na čistě elektrický pohon.

Ať už to s návrhem Evropské komise dopadne jakkoliv, pravdou zůstává, že i v Česku si začíná čím dál více lidí uvědomovat, že elektromobilita není jen slepou vývojovou větví automobilismu, jak mnozí predikovali. Potvrzují to ostatně i statistiky distributorů a dodavatelů energií. „Letos zatím evidujeme růst poptávky po dobíjecích stanicích o desítky procent,“ říká mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier. Zájem se přitom neomezuje pouze na fyzické osoby. „Nejvyšší nárůst vnímáme především u firemních zákazníků, nicméně poptávka roste i u společenství vlastníků bytových jednotek a rodinných domů,“ uvádí vedoucí oddělení Mobility Services společnosti E.ON Energie Martin Klíma.

Nabíječky s fotovoltaikou na střeše

V Česku je nyní registrováno přes sedm tisíc elektromobilů, přičemž jejich počet se oproti loňsku zvýšil takřka o 90 procent. Společně s plug-in hybridy tak po tuzemských cestách jezdí více než 10 tisíc aut, které je nutné externě dobíjet. Poptávka po dobíjecích stanicích a další budování nabíjecí infrastruktury je proto i jednou z priorit vlády. Ta se snaží další rozvoj elektromobility průběžně dotovat skrze vybraná ministerstva nebo jim podřízené úřady. „Agentura pro podnikání a inovace spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu loni rozdělovala 150 milionů korun, ze kterých pokrývala 20 až 40 procent ,způsobilých výdajů‘ na nové elektromobily nebo neveřejné nabíjecí stanice,“ vysvětluje za ČEZ Martin Schreier.

V posledních letech narůstá počet lidí, kteří napájí baterie vozu fotovoltaikou.

Různé dotační programy pokračují i letos. „Státní fond životního prostředí aktuálně přijímá žádosti od majitelů bytových domů. V rámci programu Nová zelená úsporám úspěšným žadatelům částečně dotuje pořízení a instalaci fotovoltaických systémů nebo domovních dobíjecích stanic s i bez fotovoltaického systému,“ dodává Schreier.

Právě fotovoltaika nebo jiné vlastní zdroje elektrické energie jsou ideální kombinací spolu s elektromobilem. „V posledních měsících a letech narůstá počet zákazníků, kteří uvažují tímto směrem a kombinují pořízení například střešní fotovoltaické elektrárny současně s akumulačním systémem, které napájejí i baterie elektromobilu. Naopak ale také platí, že toky energie se mohou obrátit a velkou baterií se může stát sám elektromobil. Ten pak po určitou dobu dokáže pokrývat spotřebu odběrného místa,“ nastiňuje Martin Schreier různé možnosti, jak moderně nakládat s elektrickou energií.

Jedna hodina rovná se 14 kilometrů

Pořizování elektromobilů může mít dokonce dopad na větší stabilitu odběrné soustavy. Ve státech s větším zastoupením elektromobilů totiž dochází k posilování decentralizace výroby a spotřeby a současně se snižuje dopad zvýšených jednorázových odběrů na přenosové sítě.

Odborníci věří, že čím více se bude zvyšovat povědomí Čechů o elektromobilitě, budou se časem vytrácet i rozšířené mýty a pověry, které o elektroautech panují. Jedním z nejrozšířenějších je nepravda o tom, že k nabíjení je potřeba budovat speciální a drahé dobíjecí stanice a jejich pořízení je nepřekonatelným byrokratickým problémem. Většinu elektromobilů je přitom možné nabíjet z obyčejné 230V zásuvky. Elektromobily přitom střídavý proud samy transformují na stejnosměrný.

Nedostatkem je zatím relativní pomalost takového způsobu dobíjení. Většinou se udává, že hodina nabíjení z běžné zásuvky navýší dojezd elektromobilu o 14 kilometrů. Po celonočním nabíjení už to je něco přes 100 kilometrů, což už na nějaký ten menší výlet nebo projížďku po městě vystačí, mnozí řidiči však volí rychlejší způsoby dobíjení.

Instalace nabíjecí „krabice“

Zde se dostává ke slovu tzv. wallbox neboli nástěnná dobíjecí stanice. Pro budoucnost elektromobility se jedná v tuto chvíli o stěžejní věc. „Wallboxy dokážou nabídnout výrazně vyšší dobíjecí výkon než obyčejné zásuvky. Pro domácí dobíjení je zřejmě dostačující sedm až 11 kW, ale lze si pořídit wallboxy s výkonem až 22 kW. Limitujícím faktorem je dostupný elektrický příkon v domě či obytném areálu,“ popisuje Martin Schreier z ČEZ.

Pořídí-li si člověk elektromobil a počítá s jeho domácím nabíjením, měl by celou věc pro jistotu konzultovat i s dodavatelem elektrické energie. „Prvním krokem je výběr správné stanice. Vždy se zákazníka ptáme, jakým vozem jezdí a zda například potřebuje vyúčtovávat ujeté kilometry pro svého zaměstnavatele. Následně je důležité vybrat si místo na svém pozemku, které je pro instalaci stanice vhodné. Pokud nás kontaktuje, vyšleme na místo technika, který se vším poradí,“ vyjmenovává běžnou praxi Martin Klíma.

„Po výběru místa se zjišťuje dostupná volná kapacita elektrické energie. Pokud je kapacita dostatečná, stačí provést instalační práce, osadit stanici, udělat výchozí revizi a vše je připraveno. Pokud kapacita není dostatečná, je nutné k předchozím krokům ještě přidat instalaci chytrého elektroměru, který bude stanici dynamicky řídit tak, aby nedošlo k překročení kapacity. Obecně lze říci, že u většiny domácností je instalace relativně jednoduchá záležitost, kterou vyškolení technici zvládnou realizovat během několika hodin,“ dodává Klíma.

Přestože tedy instalace wallboxu náročná není, majitel elektromobilu se musí při domácím nabíjení připravit na některá úskalí. Dobíjení vozidla totiž představuje pro domácnost nárůst potřeby dostupného elektrického příkonu. Kromě chytrého elektroměru je někdy nutné i posílení stávajícího jističe, aby v době „špičky“, kdy se potká spotřeba více energeticky náročných spotřebičů, nedocházelo k výpadkům proudu. „Roli hrají také elektrické rozvody, kvalita vedení, na které má být wallbox připojen. Ta zejména u starších domů může představovat slabé místo třeba použitím hliníkových kabelů nedostatečného průřezu, způsobem zapojení a tak dále,“ upozorňuje Martin Schreier.

Hodina nabíjení z běžné zásuvky navýší dojezd auta o 14 kilometrů.

Přes noc veřejná nabíječka

Jako u všech podobných věcí rovněž platí, že se vyplatí investovat raději do kvality a vynaložit nějakou tu korunu navíc. Lze se totiž setkat s levnějšími „náhražkami“ wallboxů, které za výrazně nižší pořizovací náklady slibují stejnou funkci. „Wallbox je pro nabíjení elektromobilů konstruován a je vyroben z materiálů, které musí tuto zátěž vydržet. Dobíjení elektromobilu totiž znamená kontinuální tok elektřiny o výkonu několika kilowattů po dobu mnoha hodin. U zařízení, která na takovou zátěž nejsou konstruována, dochází po nějaké době k přehřívání, degradaci použitých materiálů s rizikem poruchy, poškození vedení, nebo dokonce požárů,“ varuje před následky možného šetření Schreier.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Jelikož o peníze jde až v první řadě, většina potenciálních zájemců se pídí především po nákladech, ať už za pořízení samotného boxu a dalšího příslušenství, tak i za samotné nabíjení. „Jistič, který zvládne instalaci domácího wallboxu o výkonu 11 až 22 kW, majiteli provoz odběrného místa prodraží. Namístě je tedy otázka, jestli je takový výkon skutečně třeba. Například výkon na úrovni 7 kW stačí pro drtivou většinu potřeb, tedy zvládne přes noc dobít kapacitu i poměrně velkého akumulátoru. V situaci, kdy je potřeba načerpat energii skutečně rychle, je potom lepší využít veřejné dobíjecí stanice, které jsou naopak na vysoké výkony koncipované,“ doplňuje Schreier.

Elektroauta a s nimi související infrastruktura jsou však stále na počátku a teprve jejich masový rozvoj postupně odbourá různé neduhy. Jen letos se očekává celosvětový nárůst prodeje o další stovky procent a do budoucna navíc plánuje do elektromobility promluvit i technologický gigant Apple. Je proto čím dál pravděpodobnější, že by si lidé měli v domácnostech pro nějaký ten wallbox udělat dříve či později místo.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.