Jak udržet náklady na teplo a elektřinu na uzdě a zároveň snížit emise? Odpovědí může být efektivnější využívání zdrojů například formou kogenerace, včasná příprava i uvažování a plánování v dlouhodobém horizontu.
Na úspory společně
Slovo kogenerace pochází z angličtiny a znamená společnou výrobu elektřiny a tepla. Pokud se navíc spotřebovává přímo v místě výroby, odpadají ztráty způsobené dopravou tepla na velké vzdálenosti. Díky kogeneračním jednotkám dochází k mnohem efektivnějšímu využití zdrojů energie a vzniká méně emisí. Na cestu využití obnovitelných zdrojů nastoupila například města Havířov a Jablonec nad Nisou, další je budou následovat.
Jablonečtí uvedli během léta do provozu pět nových kogeneračních jednotek. Zařízení s elektrickým výkonem 2,6 MW se nacházejí ve čtyřech plynových kotelnách a celou investici ve výši 80 milionů korun uhradila ČEZ Energo.
„Občanům jsme slíbili nejen pro nejbližší roky, ale i dále do budoucna zajistit stabilní a ekologickou dodávku tepla za výhodných cen. A tento závazek teď plníme. Spuštění nových kogeneračních jednotek je i důležitým krokem pro modernizaci naší teplárenské sítě,“ hodnotí příznivé dopady modernizace Jiří Čeřovský, primátor Jablonce nad Nisou.
„České teplárenství projde velkou transformací od spalování uhlí směrem k ekologičtějším zdrojům. Kogenerace budou při odchodu od uhlí hrát důležitou úlohu. Jejich výhodou je, že je lze jednoduše integrovat do systémů centrálního zásobování teplem. Jablonec jde v modernizaci teplárenství ostatním příkladem: se spalováním uhlí už skončil před časem a teď přechází na moderní kogeneraci. Těší nás, že můžeme vedení měst a obcí nabídnout kompletní řešení, a to bez vstupní investice, rizik při výstavbě a starostí s obsluhou nového zařízení,“ vysvětluje možnosti kogenerace Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO.
Podle Milana Kouřila, předsedy představenstva Jablonecké teplárenské a náměstka pro ekonomiku města, je výhodou, že město nemuselo ze svého rozpočtu investovat žádné prostředky. „Výstavbu i financování zajistila ČEZ Energo, která se navíc postará i o provoz a údržbu.“ ČEZ Energo navíc zákazníkovi platí nájem za využívání pozemků. Město tak dostává teplo za výhodných podmínek a elektřina putuje do takzvaného virtuálního bloku ČEZ Energo, odkud se prodává na trh.
„Prvotním impulzem k revitalizaci byla ekonomika provozu a cena tepla pro občany. Zapojení kogeneračních jednotek přineslo vedle očekávaného snížení nákladů na výrobu tepla a teplé vody také ‚odlehčení‘ vlastním zdrojům tepla v mimosezonním provozu, kdy se vyrábí pouze teplá voda. S ČEZ Energo byla výborná spolupráce a naše očekávání byla naplněna,“ shrnuje zkušenosti Boris Pospíšil, ředitel Jablonecké energetické.
Jak kogenerace funguje?
Při klasické výrobě elektřiny spalováním uhlovodíkových paliv se využije zhruba 30 až 35 procent energie obsažené v palivu, vedle toho pak vzniká odpadní teplo, které je nutné pro zachování funkčnosti systému odvádět chladicími systémy. Vznikají tak značné tepelné ztráty. Při kogeneračním procesu pak toto odpadní teplo slouží k vytápění nebo třeba ohřevu teplé vody. Díky tomu nachází své využití 80 až 90 procent energie paliva. Efektivnější využití primárních paliv v kogeneračních jednotkách znamená snižování emisí skleníkových plynů.
Kogenerační jednotku nejčastěji tvoří generátor na výrobu elektřiny poháněný většinou spalovacím motorem na zemní plyn. Největší český provozovatel ČEZ Energo už provozuje 149 těchto minielektráren a minitepláren téměř v 90 obcích a podnicích po celé České republice.
Opravdu chytré město
Pro ekologičtější teplo se rozhodlo také město Havířov, které se s ČEZ ESCO dohodlo na rozšíření smlouvy o vzájemné spolupráci v oblasti Smart City z roku 2019. „Dlouhodobým cílem vedení města je ‚ozeleňovat‘ naši energetiku při zachování stabilní ceny tepla pro naše obyvatele. Proto jsme hledali spolehlivého partnera, který nám s tím pomůže,“ řekl Josef Bělica, primátor Havířova. Zájem města na urychlení modernizace teplárenství vychází z energetické politiky Evropské unie, jejíž součástí je přechod tepláren na nové technologie. Radní tak řeší, jak se vypořádat s odchodem uhlí, zlepšit životní prostředí a zároveň pro své občany udržet přijatelnou cenu tepla.
„Koncept chytrého města není jen o vybudování několika solárních laviček nebo chytrých lamp. Při zavádění moderních technologií je důležité začít od toho nejpodstatnějšího, tedy od energetiky a dodávek tepla. ČEZ ESCO je největším poskytovatelem energeticky úsporných řešení v Česku a má bohaté zkušenosti s provozováním a modernizací teplárenských soustav. Rádi pomůžeme i jiným městům vykročit směrem k dalšímu ‚ozelenění‘ a zlepšení služeb pro obyvatele,“ podotýká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Stáhněte si přílohu v PDF
Starosti na bedrech poskytovatele
Kogenerace je vhodná jak pro větší teplárenské soustavy, tak i pro průmyslové podniky, hotely a wellness centra, města a obce či zdravotnická zařízení. Lze ji jednoduše zapojit do systémů soustavy zásobování teplem nebo může fungovat například místo lokální plynové kotelny jako decentrální zdroj − a kromě vyrobeného tepla dodávat zákazníkovi také vyrobenou elektřinu. Instituce mohou využívat jak větší kogenerační jednotky s výkonem okolo 1 MW, tak menší kogenerace s výkony od 100 kW. Vše závisí na specifických energetických potřebách každého zákazníka. Ti si pak rádi zvykají na komfort, který pro ně kogenerace znamená − ČEZ Energo zařídí vše potřebné od začátku až po pravidelný servis během provozu jednotky.
Prvním krokem ke zřízení kogeneračních jednotek je posouzení technického stavu energetického hospodářství zájemce a prověření, zda je možné zařízení nainstalovat. Pokud audit potvrdí vhodnost tohoto kroku, specialista navrhne vhodný výkon jednotky a parametry dodávky energií. Po podpisu smluv se rozjíždí proces projektování a vyřizování veškerých povolení pro zahájení výstavby. Samotná výstavba trvá přibližně čtyři měsíce a poté následuje řízení o povolení provozu.
ČEZ Energo přistupuje ke každé zakázce individuálně a celková délka realizace vždy záleží na konkrétních okolnostech. V průměru trvá − od vyřízení všech povolení včetně stavby − zhruba rok a půl.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energie.
