Stavebnictví produkuje 39 procent světových emisí CO2 a očekává se, že do roku 2060 se investice v tomto oboru zdvojnásobí. „Aby ale tento obor mohl fungovat dlouhodobě, musí zezelenat. A není to jen o tom, že několik uvědomělých firem dobrovolně preferuje udržitelná řešení. Do zeleného stavebnictví tlačí firmy stále intenzivněji i financující banky. Podle některých odhadů by už do roku 2025 mohla až polovina bankovních úvěrů ve stavebnictví směřovat jen na udržitelné budovy,“ uvedla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Tlak Evropské unie se zvyšuje

„V rámci snižování emisí uhlíku Evropa směřuje na členské země celou řadu regulací v mnoha oborech, včetně financování. Výstavba a development se tak v dohledné době budou muset dít zeleně a firmy a jejich dodavatelé se na to musí připravit,“ vysvětlila důvod, proč se banky začaly chovat ekologicky, Hana Kovářová, předsedkyně komise České bankovní asociace pro udržitelné finance. V nadcházejícím finančním rámci EU v letech 2021 až 2027 půjdou ve všech programech unie do udržitelnosti obrovské prostředky na investice, které bude třeba dofinancovat.

Ekologicky udržitelné

Banky působící na českém trhu se už na jaře otevřeně přihlásily k posilování podnikatelského prostředí, které povede k udržitelnému a společensky odpovědnému rozvoji země. A samy se rozhodly jít příkladem. V březnu podepsali Memorandum České bankovní asociace (ČBA) pro udržitelné finance zástupci prvních deseti finančních domů, k nimž se postupně připojilo dalších šest institucí. Banky současně založily Komisi pro udržitelné finance, která se bude dlouhodobě zabývat tím, jak konkrétně mohou banky přispívat k udržitelnému rozvoji České republiky. A zavázaly se, že se na svou činnost budou dívat optikou požadavků na odpovědné podnikání a i v rámci poskytování financí budou uplatňovat zásady udržitelnosti. Budou tedy přicházet s nabídkou služeb a produktů, které mají směrovat jejich klienty k udržitelnosti. Podnikatelé tak budou moci získat zvýhodněné úvěry právě na financování projektů, které jsou šetrné k planetě.

Udržitelnost projektů bude ale nezbytné prokázat jednotným způsobem. Banky by měly být schopny posoudit projekt z hlediska jeho dopadů na životní prostředí a klasifikovat ho v rámci takzvané taxonomie. Typicky jde o renovace budov a projekty, které jsou spojeny se zvýšením energetických úspor.

Aby projekty měly šanci získat výhodnější financování nebo nezanedbatelnou podporu z Evropské unie v objemu 30 až 60 procent investičních nákladů, musí jít o energeticky šetrné budovy. U novostaveb by měly na žebříčku PENB (Průkaz energetické náročnosti budovy) dosahovat kategorie A, u renovací pak nejhůře C. „Do budoucna lze nicméně očekávat, že nároky se budou dále zpřísňovat. U novostaveb by energetická náročnost měla být ještě o deset procent nižší než u budov s téměř nulovou spotřebou, u renovací by cílem mělo být zvýšení úspory energie minimálně o 30 procent. Samozřejmostí u projektů pro zelené financování pak budou nabíjecí stanice, řízení energetické výkonnosti, solární panely na budovách, ale i negativní cíle, jako je stanovení limitů na spotřebu vody nebo vysoký podíl stavebního odpadu určený k recyklaci,“ řekl Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědné firmy ve Frank Bold.

Pokud budou chtít firmy získat na stavební projekty výhodné financování, bude nutné financující banky mimo jiné informovat o budoucích dopadech daných projektů na klima, širších environmentálních dopadech, které se týkají například emisí či spotřeby vody, a spočítat si svou uhlíkovou stopu. A právě k tomu má sloužit evropská reforma reportování o udržitelnosti spolu s taxonomií, což je jednotný klasifikační systém, který zhodnotí aktivity z hlediska jejich příspěvku ke snižování emisí CO2.

V České republice na to nicméně zatím nejsme připraveni. Podle výzkumu Frank Bold, který se dotazoval tří stovek evropských korporací, je připravenost na reportování o udržitelnosti daleko vyšší v západní Evropě.

Zelená hypotéka pro zelené stavění

„Je samozřejmě důležité udržitelně stavět, ale ještě důležitější je udržitelně bydlet. Zatímco fáze výstavby trvá zhruba dva roky, provoz budovy se na našem životním prostředí podepisuje po desítky let. Máme spočítáno, že zatímco stavba budovy má asi pětiprocentní podíl na uhlíkové stopě, použité materiály více než třetinu, více než polovinu ale vytváří provoz domu po dobu jeho padesátiletého životního cyklu,“ říká Renata Vidomcová, ředitelka komunikace a marketingu Skanska Reality. Právě Skanska Reality se mezi developery působícími na tuzemském trhu řadí mezi průkopníky udržitelné výstavby.

Přechod bank na zelenou poznají i lidé pořizující si nové bydlení. Pokud totiž zvolí energeticky šetrný dům, mohou získat zelenou hypotéku. Tu nabízí například Hypoteční banka. Podmínkou v tomto případě je, aby bylo nové bydlení zařazeno do energetické náročnosti A nebo B. Za to pak klient od banky dostane nejenom slevu v podobě 0,2 procenta z úrokové sazby, ale také 30procentní slevu na pojištění Náš domov či stejně vysokou slevu na zhotovení energetického štítku.

Energie

Stáhněte si přílohu v PDF

„Protože v posledních letech vnímáme velmi silný zájem našich klientů o energeticky úsporné domy, má podle nás stále větší význam zabývat se otázkou životního prostředí, šetrnou architekturou a zdroji obnovitelné energie. Chceme být bankou, která reaguje na pozitivní trendy a přání svých klientů. Proto umíme tyto zajímavé projekty nejen financovat, ale chceme je i finančně zvýhodnit. Díky Zelené hypotéce podpoříme všechny se zájmem investovat do ekologicky udržitelnějšího bydlení,“ uvedl Patrik Madle, tiskový mluvčí ČSOB, do jejíž skupiny Hypoteční banka patří.

Na energeticky úsporná opatření ve firmách a u podnikatelů zase míří zvýhodněný finanční program, který připravila Komerční banka ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) a Evropskou investiční bankou. Produkt s názvem „Optimalizujte zeleně“ se skládá z bezúročného úvěru, komerčního úvěru s příspěvkem na úroky a na zpracování energetického posudku od rozvojové banky a se slevou od evropské banky. Komerční banka se navíc zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2026.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energie.