Řidič přehlédl chodce, který šel zleva po přechodu, a srazil ho. Následkem bylo krvácení do mozku, 14 dní bezvědomí, ochrnutí všech končetin a minimální schopnost chodce komunikovat s okolím. Intenzivní rehabilitace a zřejmě doživotní 24hodinová péče. „Jen doživotní náklady na péči dosahují 36 milionů korun, ztráta na výdělku je kalkulována téměř na 17 milionů, za duševní útrapy rodiny byly uhrazeny skoro čtyři miliony. Celková částka škody se předpokládá na úrovni téměř 85 milionů,“ vypráví Jan Marek, mluvčí Generali Česká pojišťovna. Řidič měl v tomto případě povinné ručení s limitem 70 milionů, 15 milionů tedy bude muset splácet ze svého.

Už nyní se ukazuje, že zákonem stanovená minimální výše limitu pojistného plnění 35 milionů korun není vždy dostačující a pojišťovnám tyto případy přibývají. Výplaty z povinného ručení přitom rostou, typicky v situaci, kdy je zraněn někdo s vysokými příjmy. Na nárůst výplat má vliv i rostoucí ekonomická úroveň. Pojišťovny proto limity navyšují a některé už ani minimální zákonný limit nenabízejí.

„Chceme, aby naši klienti byli dostatečně chráněni. Nejnižší limit povinného ručení v balíčku Komfort je 70 milionů pro majetkové škody a 70 milionů pro škody na zdraví a ušlý zisk,“ potvrzuje Marie Petrovová, mluvčí Allianz pojišťovny. Podle ní jsou typickým příkladem škody s plněním nad zákonný limit škody vzniklé v zahraničí, u kterých je více zraněných osob.

O vyšší limity je zájem i mezi klienty pojišťoven. „Největší zájem je o střední limit SpeciálPOV ve výši 100 milionů, který evidujeme u 67 procent našich klientů,“ říká Renata Čapková, tisková mluvčí České podnikatelské pojišťovny.

„Samotný limit nevnímám jako klíčový problém povinného ručení, tím je spíše tlak na růst náhrad za škody na zdraví, dlouhodobě pak potenciálně autonomně řízená auta,“ říká Karel Veselý, partner v oddělení poradenských služeb Deloitte odpovědný za sektor pojišťovnictví v Česku. „Zásadním problémem už dnes je podle mě jednoduchý fakt, že poškozený je po nehodě odkázán na pojišťovnu viníka a ta se k němu někdy chová macešsky. Není to koneckonců její klient. V některých zemích je to řešeno takzvanou přímou likvidací, kdy se poškozený obrací na svou vlastní pojišťovnu a ta si pak inkasuje náklady od pojišťovny viníka, to ovšem vyžaduje celotržní systém vzájemného vyrovnání mezi pojišťovnami,“ doplňuje Karel Veselý.

Povinné ručení supluje i havarijní pojištění

Jednou ze změn, které má přinést novela Evropské pojišťovací směrnice pro oblast povinného ručení, a na jejíž implementaci mají nyní členské státy zhruba dva roky, je rozšiřování definice vozidla podléhajícího povinnému ručení. Spadat do ní budou například elektrické koloběžky či vozítka Segway.

Pandemie zdražení odložila, protože se během lockdownů méně jezdilo a bylo i méně škod.

Není to ale jediná změna, která se teď odehrává v oblasti povinného ručení. Podle Evy Svobodové, mluvčí pojišťovny UNIQA, je nyní trendem povinné ručení s některými komponentami z havarijního pojištění, například pro živelní škodu na vlastním autě nebo pro srážku se zvěří. To potvrzuje také Jan Marek, mluvčí Generali Česká pojišťovna. „Povinné ručení se za poslední roky proměnilo v pojištění, kterému by se dalo říkat ‚multitalent‘. Díky celé řadě připojištění dokáže docela dobře suplovat i havarijní pojištění. Při vhodné kombinaci pojistné ochrany tak vyřeší i škody vzniklé na vozidle viníka,“ říká Jan Marek.

K povinnému ručení se tak dá připojistit kolo či koloběžka. „Připojištění odpovědnosti za škodu vzniklou při jízdě na kole nebo koloběžce, včetně elektrických variant, jsme do naší nejnovější varianty povinného ručení přidali proto, že řidič bývá zpravidla také cyklistou. Nemluvě o tom, že počet těch, kteří využívají alternativně nebo přímo v kombinaci s řízením auta právě jednokolky, koloběžky a kola, v posledních letech dramaticky narostl,“ vysvětluje Jan Marek.

Ceny porostou

Povinné ručení čeká do budoucna postupné zdražování. „V současné době je levné, stojí v průměru polovinu než v Německu. Pandemie ovšem zdražení spíše odložila, protože se během lockdownů méně jezdilo, a bylo tedy i méně škod,“ říká Karel Veselý, partner v oddělení poradenských služeb Deloitte odpovědný za sektor pojišťovnictví v Česku.

Podle něj bylo povinné ručení ovlivněno vývojem náhrad za škody na zdraví, které u nás byly historicky podhodnoceny. „Dlouhodobě může docházet k posilování různých skupinových krytí, již v současnosti sem patří auta na leasing a manažerská auta, do budoucna navíc flotily sdílených aut nebo pojistky uzavírané samotnými automobilkami pro své klienty, to vše na úkor pojištění uzavíraných koncovými klienty,“ říká Veselý a dodává: „Uvidíme, zda nebudou za 20 let dominantními klienty autopojišťoven tito korporátní klienti místo retailových. Tímto směrem může jít i pojištění autonomně řízených vozidel, kde odpovědnost může mít spolu s řidičem samotná automobilka, případně dodavatel autonomních systémů do vozidla.“

Automobily

Stáhněte si přílohu v PDF

Jaký podíl nese na nehodě řidič a jaký výrobce?

Kromě toho, že pojišťovny nyní řeší růst cen oprav, náhradních dílů, ojetých vozidel, ale také stále větší využívání robotických řešení především pro oblast škod, velkým tématem je teď sdílení aut a elektromobilita. „Přes zřejmě nesporný ekologický přínos jsou elektromobily poháněné velmi výkonnými motory, které mohou mít negativní vliv na vývoj škod zejména u mladých řidičů v oblasti povinného ručení. Doposud je takových vozů málo a pojišťovny potřebují dlouhodobější statistiky nákladů na opravu v rámci likvidace jak havarijního, tak povinného ručení.,“ říká Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny.

Změny přinese také zavádění autonomních prvků do ovládání-řízení vozidel. „To s sebou nese otázku, jaký podíl na vzniku pojistné události nese řidič vozidla a jaký jeho výrobce. Nositelem rizika silniční nehody je dosud řidič auta, v budoucnu to bude zřejmě i výrobce vozidla,“ zamýšlí se Milan Káňa, tiskový mluvčí společnosti Kooperativa.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automobily.