Německo s jeho bohatou vinařskou historií lze jen stěží označit za vycházející hvězdu vinařského světa. Zdejší progresivní vinařská scéna reprezentovaná novou vinařskou generací a rostoucí kvalita německých vín ovšem vyvolávají stále větší zájem milovníků vín po celém světě, včetně těch v Česku. Řada špičkových německých vinařství je zastoupena na českém trhu a i vzhledem k podobné odrůdové skladbě mají u nás německá vína tak dobrou odezvu. V oblasti kvalitních vín je tak Německo pátým nejvýznamnějším dovozcem do Česka a zdaleka nejde jen o typické Ryzlinky rýnské.

Česko a Německo totiž spojuje nejen láska k pivu, ale také staletá vinařská kultura. První révu v Germánii vysadili kolem roku 50 před naším letopočtem Římané v oblasti dnešních vinařských oblastí Mosela a Rheingau. Velký význam pro rozvoj vinohradnictví na území dnešního Německa pak mělo budování klášterů ze strany cisterciáckých nebo benediktinských mnichů. Rozvoj vinařství probíhal až do třicetileté války, kdy byla řada vinic poničena.

Pro Ryzlink rýnský, dnes nejrozšířenější odrůdu v Německu, byl důležitý rok 1787, kdy kurfiřt a arcibiskup Clemens Wenceslaus von Sachsen, známý jako znalec vín, vydal výnos, podle kterého měly být všechny nekvalitní odrůdy ve vinicích nahrazeny právě Ryzlinkem rýnským. V průběhu 20. století sice na odrůdovém trůnu po nějaký čas v Německu usedla odrůda Müller Thurgau, ale orientace na kvalitu vrátila ryzlink zpět do sedla. Dnes má Německo největší výsadby Ryzlinku rýnského na světě a právě vína této odrůdy jsou nejtypičtějším produktem německého vinařství.

Ideální podmínky pro bílá vína

Německo svou polohou patří mezi nejsevernější regiony vhodné pro pěstování révy a výrobu kvalitních vín. Zdejší podmínky svědčí zejména produkci bílých vín. Globální oteplování pro německé vinaře zatím není zásadní téma, nějaký ten stupeň navíc tu není takový problém, na rozdíl od jižnějších vinařských oblastí. Komplikací mohou ale samozřejmě být nečekané výkyvy počasí jako krupobití nebo velmi pozdní mrazíky. Réva v podmínkách chladnější vinařské zóny dozrává velmi pozvolna, což přispívá k optimální tvorbě aromatických látek. Koncentrovaná chuť, vyšší kyselina a často nižší alkohol, to jsou charakteristické znaky německých vín.

Řeky obecně hrají významnou roli v německém vinohradnictví a některé vinařské oblasti jsou tak pojmenované po řekách v nich protékajících. Na fotce Mosela v Trittenheimu.
Řeky obecně hrají významnou roli v německém vinohradnictví a některé vinařské oblasti jsou tak pojmenované po řekách v nich protékajících. Na fotce Mosela v Trittenheimu.
Foto: Depositphotos

Vinaři v Německu pracují se 103 tisíci hektary vinohradů, a patří tak mezi desítku největších vinařských zemí světa. Jen pro srovnání, Rakousko má oproti Německu necelou polovinu hektarové plochy vinic a u nás je to něco přes 18 tisíc hektarů. Vinice jsou v Německu rozděleny do 13 různých vinařských regionů, z nichž největší jsou Rheinhessen (26 800 hektarů) a Falc (23 700 hektarů), na opačném konci stojí s 560 hektary údolí řeky Ahry, Sasko nebo střední Porýní (Mittelrhein).

Řeky obecně hrají významnou roli v německém vinohradnictví a některé vinařské oblasti jsou tak pojmenované po řekách v nich protékajících. Říční toky mají pozitivní vliv na dozrávání hroznů, ať už jde o sklon příkrých viničních tratí po jejich březích, které jsou schopny zachytávat více slunečních paprsků, tak také o samotný vliv řeky na zmírnění chladných a někdy i drsných podmínek. Právě v úzkých údolích podél řek Mosela nebo Rýn najdeme některé z nejvyhlášenějších vinic Německa.

Nejdražší vína světa

Němečtí vinaři mají k dispozici nemálo původních německých odrůd a ve velkém se s nimi nebojí pracovat. V první řadě je to samozřejmě Ryzlink rýnský, který patří mezi nejkvalitnější bílé odrůdy světa. Jeho původ dodnes není zcela rozluštěn, každopádně jedna z prvních písemných zmínek o této odrůdě pochází z Německa už z roku 1435. Věhlas těchto vín se dlouhá staletí šířil napříč Evropou, a na začátku 19. století pak dokonce německé ryzlinky patřily mezi nejdražší vína světa.

Dnes je napříč německými vinařskými oblastmi vysazeno 24 tisíc hektarů Ryzlinku rýnského, což představuje více než polovinu celosvětové plochy. Vína této odrůdy jsou typicky vybavena výraznou až ostrou kyselinou, tóny citrusů a peckového ovoce a velmi často také minerálně slaným projevem. Oproti oblíbenému Chardonnay, jehož vína jsou ve svém projevu daleko přístupnější, je Ryzlink rýnský odrůda, kterou buď milujete, nebo se jí naopak širokým obloukem vyhýbáte.

Nový banner HN Víno

Jedinečným znakem ryzlinku je pak jeho variabilita, vzhledem k přirozeně vysoké úrovni kyselin se používá pro výrobu šumivých vín, suchých či polosuchých vín až po sladká dezertní vína z botrytických sběrů nebo ledová vína. Za nejlepšími víny odrůdy Ryzlink rýnský je v Německu potřeba vyrazit do oblastí Mosela, Rheingau, Rheinhessen, Falcko nebo Nahe.

V Německu ale vzniklo mnohem více bílých či červených odrůd známých i v tuzemsku. Třeba křížence odrůd Trolínské a Ryzlink rýnský s názvem Kerner stále častěji vysazují vinaři v Čechách a na Moravě. Ve slavném vinařském institutu v Geisenheimu byla vyšlechtěna i odrůda Müller Thurgau nebo jedna z nejpopulárnějších červených odrůd Německa, Dornfelder. Odrůda s názvem Bacchus zase vznikla ve 30. letech 20. století jako křížení Sylvánského a Ryzlinku rýnského s Müllerem Thurgau. Mezi nově vyšlechtěné odolné odrůdy patří červený Regent. Díky odolnosti vůči chorobám a výkyvům počasí nachází dobré uplatnění i v rámci biovinic.

Konkurence Burgundska

Německá vína, to ale zdaleka není jen Ryzlink rýnský. Na jihu země, u hranic s Francií a Švýcarskem, najdete velkou vinařskou oblast Bádensko, kde jsou podmínky pro pěstování révy mírnější než jinde v Německu. Jako jediná vinařská oblast Německa spadá do evropské vinařské zóny B, vyhrazené pro teplejší lokality. Bádensko, to jsou mírně zvlněné kopce, na nichž se velmi dobře daří pinotu. Vinaři tu pěstují jak Pinot blanc (Rulandské bílé), tak Pinot gris (Rulandské šedé) a v neposlední řadě také Pinot noir (u nás známý jako Rulandské modré, v Německu jako Spätburgunder). Podle mnohých nejelegantnější odrůda pro výrobu červených vín má v Bádensku a dalších částech Německa až překvapivě výrazné zastoupení.

Pinot noir je v Německu vysazen na 11 tisících hektarech vinic, což z našeho západního souseda dělá třetího největšího pěstitele této odrůdy na světě, hned po Francii a USA. Historie Pinotu noir má v Německu dlouhé kořeny, odhaduje se, že první sazenice nechal přivézt k Bodamskému jezeru už koncem devátého století z Burgundska panovník Karel III.

Pinot noir je odrůda, která dává krásná, elegantní a delikátní červená vína a svědčí jí spíše chladnější podnebí. V Bádensku se dnes pěstuje na necelých 6000 hektarech vinic, ale pestrost německých červených vín spoluvytváří i další vinařské oblasti. Velmi vyhledávaná jsou v tomto ohledu i vína z údolí řeky Ahry. Jednu z nejsevernějších vinařských zón v Německu totiž otepluje vliv Golfského proudu. Úzké údolí a příkré vinice vysazené na devonské břidlici jsou zaslíbené odrůdě Pinot noir. Hned 85 procent vín, která tu vinaři vyprodukují, je červených, což v jinak vinařsky spíše bílém Německu nemá obdoby. V 80. letech někteří vinaři z údolí Ahry vyrazili nabrat zkušenosti do Burgundska a na kvalitě vín je to v posledních dekádách znát.

Mládí vpřed

Mnohá vinařství v Německu jsou po generace rodinnými podniky. Pro německou vinařskou scénu je ale typická i spolupráce a výměna zkušeností mezi mladou generací začínajících vinařů. V Německu tak vznikla spousta skupin, v nichž se vinaři sdružují a přes které si vyměňují zkušenosti a v neposlední řadě i prodávají vína.

Jednou z prvních byla Leiwener Jungwinzer, tedy Mladí vinaři z Leiwenu, postupně přibyly spolky jako Next Generation (Další generace), Message in the Bottle (Vzkaz v lahvi) nebo asi nejslavnější projekt Generation Riesling (Generace ryzlink), který spojil mladé vinaře napříč jednotlivými vinařskými oblastmi. Komunitu založil už v roce 2006 Německý vinařský institut a aktuálně má skupina stovky členů. Jejich věk musí být nižší než 35 let, kdo je starší, musí prostě odejít. Ostatně s ohledem na úspěchy některých těchto projektů vznikla před pár lety i na Moravě skupina Mladí vinaři, která sdružuje mladé vinaře do 40 let věku.

Příkladem ambiciózního vinařského projektu, který se velmi rychle vyšvihl mezi elitu ve svém regionu, je vinařství Weingut Martin & Georg Fusser z Deidenheimu v oblasti Falcko. Dva mladí bratři se během studia v Geisenheimu v roce 2006 rozhodli pomalu přebudovat rodinný podnik, který se do té doby orientoval pouze na pěstování révy a prodej hroznů.

Svůj sen si začali plnit v roce 2007, kdy brány vinařství opustila první vína pod značkou Weingut Martin a Georg Fusser. Aktuálně obhospodařují 12,5 hektaru vinic v duchu šetrného biodynamického přístupu. Díky maximální péči ve vinici produkují čistá a komplexní vína klasických odrůd Riesling, Weissburgunder a Spätburgunder (Pinot noir). Jejich úspěch je dokladem dynamických změn, jež se v posledních dekádách v německém vinařském sektoru odehrávají.