Každý rok se ve světě vyprodukuje 42 až 55 miliard tun oxidu uhličitého a toto číslo stále stoupá. Více než čtvrtinu těchto emisí má na svědomí potravinářství. Vzhledem k obrovskému množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší se tak potravinářský průmysl společně s energetikou, logistikou a módním průmyslem řadí do pomyslné top pětky největších světových znečišťovatelů.

Než se jídlo dostane k nám na talíř, je za tím spousta práce – od přípravy půdy, prvotního pěstování nebo chovu přes zpracování až po balení, distribuci a likvidaci zbylého odpadu. To vše má za následek produkci nemalého množství emisí. Jedno avokádo vyprodukuje stejné množství oxidu uhličitého jako kilo banánů, takže ačkoliv se může zdát jako ideální volba pro naše tělo, planetě až takovou radost neudělá. Značná část skleníkových plynů v potravinářství vzniká i dopravou, která je vlivem konzumní společnosti často přes půlku planety. Kokosový ořech urazí od stromu v Asii až k nám do kuchyně více kilometrů, než většina z nás procestuje za rok. Nemenší problém je i plýtvání jídlem – průměrný Čech ho vyhodí ročně okolo 80 kilogramů, což odpovídá hmotnosti dospělého muže. Zodpovědnost však neleží jen na bedrech jedinců, ale i potravinových gigantů.

Udržitelná společnost

Stáhněte si přílohu v PDF

Největší potravinářský koncern na světě, švýcarské Nestlé, přispěl v roce 2018 svou činností ke vzniku až 92 milionů tun emisí skleníkových plynů. Skoro dvě třetiny z tohoto množství přitom pocházejí ze zemědělství, proto se hlavně na něj společnost hodlá v následujících letech intenzivně zaměřit, a to zejména skrze podporu takzvaného regenerativního zemědělství a zasazení 200 milionů stromů v příštích 10 letech. Garden Gourmet, jedna ze značek Nestlé nabízející vegetariánské a veganské výrobky, má ambice stát se do konce roku 2022 uhlíkově neutrální a samotný koncern se zavázal do roku 2030 snížit své emise na polovinu. Do roku 2050 pak chce dosáhnout nulových čistých emisí. Nezbývá než doufat, že snahy největší potravinářské firmy na světě inspirují i další.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelná společnost.